fuckin' memories!

20. srpna 2011 v 0:15 | M.
http://data.whicdn.com/images/13598690/tumblr_lq6yiiA8Aq1r18nspo1_400_large.jpg


projížděla jsem si na Facebooku zeď až někdy do prosince 2010 a uvědomila jsem si, kolik toho dokážu posrat!! jak mi v té době bylo děsně fajn, měla jsem někoho, na kom mi doopravdy záleželo, jenomže jsem to svojí občas přehnanou výbušností,hrdostí a nevím čím vším kompletně posrala!!! fakt se nesnáším za to, jak občas nedokážu zvednout tu svojí přehnaně velkou hrdost, jak nedokážu ovládnout tu mojí výbušnost, jak si nenechám nic vysvětlit a hned dělám ukvapené závěry. všechny tím od sebe jenom odháním,jenomže na druhou stranu, praví přátelé se odehnat nenechají. "stavím si kolem sebe zeď, ale né proto, aby se ke mě nikdo nedostal, ale proto, abych poznala kdo za to stojí a tu zeď kvůli mě přeleze". Když mám někoho opravdu blízko, udělám pro něho cokoliv, ale co je moc, to je moc a co fakt nesnáším je nevděčnost. "Nedovol,aby malá hádka pokazila velké přátelství". Stále jsem si vědoma toho, že jsem něco fakt pokazila, pošlapala a úplně zbytečně, ale už to nevrátím i když bych v této chvíli chtěla. Nikdo nejsme bezchybný a vždycky je chyba na obou stranách, nikdo nejsme dokonalí, já taky ne, takže so what? život jde dál a vždycky všechno nějak dopadne. Svojí hrdost prostě mám, výbušná jsem, ale co, dost lidí to o mě ví a já to nijak neovlivním, protože to podle mě ani nejde - nemůžu za to, že mě vytočí každá hovadina - bohužel, tohle jsem já, takže se s ním buď smiř a nebo máš smůlu, možná to mě dělá "vyjímečnou" ?
Tenhle článek je takový výkřik do tmy, potřebovala jsem to někam napsat,protože to nemám komu říct. A ano, teď je mi líp. A i když si myslím,že pár lidí bude vědět o koho jde,neřešte to, nechte to být, nebuďte naštvaní, na nic se neptejte. Já jsem taky jenom člověk, který občas lituje.
 


Komentáře

1 Renatte Renatte | Web | 20. srpna 2011 v 15:22 | Reagovat

Taky si občas projedu svojí zeď a vzpomínám. Někdy se i musím smát nad těma sračkama, co jsem tam psala. Někdy mi je ale pak dost na nic, protože mi to hodně připomene, co všechno jsem za tich pár let zažila, ať už to byly hezké chvíle nebo ne. Ale jak říkáš, život jde dál, takže hlavu vzhůru:)I když minulost je kolikrát silnější, než my samotný :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.